Odpovědnost za škodu

Občanský zákoník řeší odpovědnost dopravce za nikoliv včasné provedení přepravy velice stručně, a to podle toho, zda-li se jedná o přepravu pravidelnou či nepravidelnou. Při pravidelné přepravě je úprava odpovědnosti za škodu způsobenou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas, zcela ponechána na ustanoveních přepravního řádu (podle § 42 odst. 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu nemá cestující, jenž nebyl přepraven včas, právo na náhradu škody). Při nepravidelné přepravě osob je dopravce povinen uhradit cestujícímu škodu vzniklou pozdním provedením přepravy, přičemž však jsou podmínky a rozsah náhrady škody opětovně přenechány právní úpravě přepravního řádu (podle § 34 odst. 3 vyhlášky č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu platí, že škodu vzniklou objednateli v nepravidelné hromadné přepravě osob neprovedením nebo nevčasným provedením sjednané přepravy je dopravce povinen nahradit, nejvýše však do výše zaplaceného nebo sjednané přepravě odpovídajícího jízdného). Práva z nikoliv včas provedené pravidelné i nepravidelné přepravy je cestující povinen uplatnit u dopravce zásadně bez zbytečného odkladu, nejpozději v prekluzivní lhůtě 6 měsíců, jinak zaniknou. Cestující se tedy musí nejpozději ve lhůtě 6 měsíců prokazatelně obrátit na dopravce s reklamací provedené přepravy, přičemž pokud dopravce této reklamaci nevyhoví, plyne cestujícímu již zákonná promlčecí lhůta 3 roky na uplatnění práva u soudu. Dopravce je povinen vyřídit reklamaci ve lhůtě 3 měsíců od jejího podání.   

Odpovědnost dopravce za škodu na zdraví cestujícího nebo škodu na zavazadlech přepravovaných společně s ním či na věcech, které měl u sebe, řeší občanský zákoník odkazem na ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 427 až § 431). Platí tedy zásadně objektivní odpovědnost provozovatele dopravního prostředku za škodu způsobenou zvláštní povahou provozu daného dopravního prostředku, tedy okolností, která je vlastní právě provozu tohoto dopravního prostředku a je objektivně způsobilá vyvolat škodu. Této odpovědnosti se provozovatel dopravního prostředku nemůže zbavit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi, které mají svůj původ v provozu (tzn. okolnostmi uvnitř provozu, např. nevyhovující technický stav vozidla). Jinak se provozovatel své odpovědnosti zprostí pouze prokázáním existence liberačního důvodu, a sice že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze od provozovatele požadovat. Provozovatel odpovídá jednak za škodu způsobenou na zdraví a věcech, rovněž jako za škodu způsobenou odcizením nebo ztrátou věci, pozbyla-li fyzická osoba při poškození možnost je opatrovat. Provozovatel dopravního prostředku odpovídá společně i za škodu způsobenou třetí osobou, která bez jeho vědomí nebo proti jeho vůli použije dopravní prostředek, pokud jí použití dopravního prostředku svou nedbalostí umožnil.

Za škodu způsobenou na zavazadlech přepravovaných odděleně od cestujících odpovídá dopravce podle ustanovení o odpovědnosti při nákladní přepravě.

Zpět | Zpět na hlavní stránku